CHOV KOŽEŠINOVÝCH ZVÍŘAT V ČESKÉ REPUBLICE


ÚVOD

Chov kožešinových zvířat je těsně spjat s módou odívání, a proto prochází vlnami vzestupu i pádu. V minulosti se to týkalo hlavně dlouhovlasých kožek a kožešin lišek, zejména stříbrných, v menší míře i modrých. U norků se poptávka měnila spíše ve vztahu k barevným typům při poměrně dobré stabilitě cen kožek norků standardních. Nebývalá nadprodukce norků, ale i lišek a nutrií koncem osmdesátých let byla hlavní příčinou velkého poklesu poptávky a cen na světových trzích. Svůj podíl má i činnost odpůrců nošení kožešin a chovu kožešinových zvířat ve Spojených státech a některých zemích Evropy. Světová produkce norků vzrostla z 20-25 milionů kusů v šedesátých a sedmdesátých letech na 43 milionů v roce 1988. V roce 1993 byla již "pouhých" 19 milionů. Nejvíce kožek norků a lišek se prodává do Asie. Zvýšení cen se dočkalo pouze 7 větších chovů masožravých kožešinových zvířat v ČR a stavy poklesly asi o 3/4. Rychlejší regeneraci budou bránit vysoké ceny krmného masa. Rozvoj čeká i dříve nejvíce rozšířený a dnes nepatrný chov nutrií. Naproti tomu chov činčil zůstane v nejbližších 2 letech v dosavadním rozsahu.


ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Hlavním chovaným kožešinovým zvířetem je norek. Z častěji chovaných druhů patří dále k masožravým kožešinovým zvířatům lišky rodu vul-pes, např. liška stříbrná, platinová, pastelová, perlová aj. Dále lišky rodu alopex, lišky polární různých typů, sobol, fretka a psík mývalovitý. Farmově chovaná býložravá kožešinová zvířata reprezentuje nutrie a z dalších se chovají činčily, ondatra a některá speciální plemena ovcí, hlavně ovce karakulská. I králík je kožešinovým zvířetem a jeho kožky se na kožešiny zpracovávají nejčastěji, i když hlavním produktem jeho chovu je maso. To je naopak druhým produktem chovu nutrií. Vzácné kožky se prodávají na aukcích, levnější buď přímo kožešnickým firmám nebo po vyčinění obchodu, popř. jednotlivým zákazníkům.


UKAZOVATELE UŽITKOVOSTI KOŽEŠINOVÝCH ZVÍŘAT

Optimální živá hmotnost chovných zvířat je jedním z předpokladů pro dosažení velkých kožek a tím obvykle i vyšší ceny. Proto se do chovu nemají zařazovat samci stříbrných lišek pod 5,8 kg, samice s hmotností méně než 5,2 kg. Samci modrých lišek mají mít nad 5,5 kg a samice 5 kg a více. U mladých nutrií obojího pohlaví se požaduje v 6-7 měsících věku min. živá hmotnost 4-4,5 kg. Při dosud trvajícím nedostatku kožek norků, lišek, ale i nutrií a činčil na trhu, je poměrně dobrý odbyt i suroviny trochu nižší kvality. Se stoupající produkcí nebude zájem o nižší kvalitativní třídy, nebo značně klesne jejich cena.

Dosud jsou u nás v chovech téměř výhradně standardní norci. Jestliže je dnes cenovou špičkou modrý iris a hned za ním safír, tedy norci z modré řady, lze předpokládat, že za 2-4 roky to mohou být norci hnědí a béžoví. Podobně, asi však později, bude ustupovat stříbrná a modrá liška a jejich místa zaujmou jiné typy lišek nebo kříženci lišky stříbrné a polární. Z užitkových vlastností nejvíce ovlivňuje výši zisku plodnost. Avšak kožky mláďat z četnějších vrhů mívají často horší kvalitu, proto jde dnes již také šlechtění kožešinových zvířat cestou animal modelů s využitím selekčních indexů. Za posledních 15 let se tak zvýšila plodnost norků např. v Dánsku cca o 1 mládě na vrh.


PODMÍNKY A SYSTÉMY CHOVU

Hlavní je trvalý a dostatečný zdroj krmného masa. Proto se farmy zřizují co nejblíže těmto místům. Činčily se chovají ve zděných stavbách, které nemusejí být prostorově izolovány od obytných domů. Záleží na konkrétním případě a velikosti farmy. Norci a lišky se chovají poměrně jednotným způsobem, v klecích, norci pod přístřešky nebo bez nich. Farma je dobře ohražena, aby se zvířata uniklá z klecí nedostala mimo. Na farmě je přípravna krmiva, mrazírna, chladírna, místnost pro kožkování a sušárna kožek. Způsoby chovu nutrií jsou značně rozdílné, od chovů v klecích přes ohrady, různé kombinace stájí a výběhů, chov na podestýlce až po polovolný chov. Bazénky s vodou ke koupání se již nepovažují za nezbytné jako dříve. Polygamní chov činčil, nejčastěji 4 samičky a 1 samec, se považuje za nejvýhodnější. Každá samička má samostatnou klec, východ ústí do chodby, kterou se dostává samec do jednotlivých klecí samiček.

Četnost populace ondater se ve volné přírodě Evropy hodně snižuje. Proto je chov v zajetí významný nejen z kožešnického hlediska, ale i pro zachování druhu. V USA a ve Francii se dříve chovaly polovolným způsobem. Obtížně se však udrží ve vymezeném území rybníka nebo potoka i při dobrém ohražení. Proto se nyní častěji přechází na polygamní chov v poměrně velkých klecích s bazénky.


VÝVOJ STAVŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Bývalé Československo se dostalo s 80 000 norčích kožek koncem osmdesátých let mezi samostatně evidované producenty. Předtím bylo vedeno v dodatku "ostatní". V každém případě to byl značný nárust proti 10 000 v roce 1965. Čechy a Morava také prosluly chovem nutrií. Došlo zde k vyšlechtění několika barevných typů, které se uplatnily i v zahraničí. Téměř 500 000 kožek nutrií ročně znamenalo pro Československo před deseti lety jedno z prvních míst na světě. Vlivem špatného odbytu kožek v několika minulých letech se stavy kožešinových zvířat ve světě i u nás hodně zredukovaly. Díky tomu však přišla nová konjuktura a velký zájem o všechny druhy, především však o norky a lišky.

O současných stavech kožešinových zvířat v ČR není ani zdaleka přesný přehled, protože až do prvních měsíců roku 1994 se chovy stále rušily. V roce 1994 zůstalo pouze 7 velkých farem, kde se chovají norci, lišky nebo norci i lišky.


VÝŽIVA A KRMENÍ

Norci a lišky se běžně krmí masovou pastou, to je rozemletým masem smíchaným s vařenými šroty, dalšími krmivy a doplňky.

Krmné maso se dělí dle výživné hodnoty na krmiva 1. skupiny (svalovina, játra, ledviny, srdce, slezina,...) a krmiva 2. skupiny (žaludky, předžaludky, plíce, různé odřezky a odpady z porážek skotu). Dále se zkrmují jatečné odpady z drůbeže, krev, drcené kosti, ryby, mléko a mléčná krmiva, vejce, mouky a jemné šroty., extrahované šroty, sušené kvasnice, sušená zelená píce a doplňky specificky účinných látek. Krmivo se uchovává při -18 až -25 stupních Celsia. Krmivo se norkům dává po větší část roku na strop drátěné klece, kojícím samičkám dovnitř klece a liškám nejlépe do překlopných krmítek.

Nejvyšší nároky mají březí samice a kojící samice s mláďaty. Musí mít prvotřídní čerstvá krmiva s potřebným množstvím bílkovin, sacharidů, minerálních látek a vitamínů. Podstatnou část krmné dávky nutrií tvoří objemná krmiva, která nutrie jako hlodavec dobře využije. Základním krmivem v letním období je zelená píce, v zimě okopaniny a seno. Jadrná krmiva jsou nezbytná pro mláďata, chovná zvířata v době rozmnožování a pro nutrie před kožkováním. Doplňují se minerální látky a vitamíny. K ohryzu se dávají větve ovocných nebo některých lesních stromů, nebo keřů. Nákladné je krmení tavrovanými krmnými směsmi. Činčily dostávají převáně kompletní granulované krmné směsi, někdy též směsi s doplňkem sena a malé kousky ovoce nebo zeleniny.


TECHNOLOGIE CHOVU

Norci jsou ustájeni v klecích z tzv. bodovaného pletiva. Podlahová plocha klece je 0,29 - 0,32 m2. Klece jsou umístěny pod přístřešky. Obvykle se kolny staví pro 2 řady klecí. Na zadní stěně klece, směrem ke střední manipulační chodbě, je zavěšen budník ze dřeva. Součástí klecí jsou napáječky. (V současné době není v ČR žádný výrobce klecí pro norky. Někteří chovatelé si klece dělají sami.)

Klece pro lišky jsou dřevěné nebo kovové. Na lišku připadá asi 1 - 1,5 m2. Nejvhodnějšími krmítky jsou sklopné kovové žlábky. Dřevěné budníky jsou přístupné otvorem v zadní stěně klece. Pro nutrie se nejčastěji budují zděné bloky ohrad s výběhem kletovaného (?) betonu. Nebo se používají pletivové klece stojící na betonovém výběhu nebo mezistěny ohrad z pletiva. Mají být dvojité, aby se zvířata vzájemně nepoškozovala. Podlahy klecí z pletiva nejsou pro nutrie ideální. Budníky jsou zděné, popř. z jiného materiálu, ne však dřevěné. Podle umístění farmy mohou být nutrie ustájeny i bez budníku, pouze s částečně odděleným výběhem krytým střechou. Klece pro činčily jsou z drátěného pletiva, velké téměř jako pro norky. Pod pletivovou podlahou jsou kovové vysouvací trusníky, které se vystýlají pilinami.


CO JE TŘEBA ROVNĚŽ VĚDĚT

  • Na každé jedno kožešinové zvíře chycené ve volné přírodě připadají dvě chovaná na kožešinových farmách. Největší množství těchto zvířat tvoří norci a polární lišky. Asi 20 milionů zvířat ročně je odchováno a zabito pro svůj kožich!

  • Norci a lišky jsou drženi v zajetí od začátku tohoto století - téměř 100 let, dobytek 12.000 let.

  • Norci a lišky zůstávají v podstatě divocí a podmínky, ve kterých jsou chováni, by měly brát v úvahu jejich přirozené fyziologické a etologické potřeby. Norci jsou polovodní, samotářští masožravci, kteří žijí v teritóriích, která si hlídají a brání a která jsou přibližně 1-4 km dlouhá. Dávají přednost životu u vody a loví celou řadu živočichů včetně raků, ryb, malých hlodavců a ptáků. Typický biotop polární lišky je tundra a mořské pobřeží. Její teritorium je veliké od 900 do 6000 ha. Lišky žijí v párech nebo ve skupinách jednoho samce a několika samic. Jsou aktivní lovci a byly pozorovány, jak doprovází polární medvědy a pojídají mršiny medvědích úlovků. Není tedy překvapující, že norci a lišky se nemohou vyrovnat s podmínkami na kožešinových farmách. Ačkoliv nakrmeni, napojeni a ustájeni, jsou zbaveni možnosti přirozeného chování, k jakému je nabádá jejich přirozený instinkt. Norci, kteří mají částečně plovací blánu, mají často odepřeno plavat ve vodě. Navíc klece nejsou dostatečně vysoké, aby mohli stát vzpřímeně, něco, co ve volné přírodě dělají neustále. Naprostá prázdnota v jejich životech vede k chronickému stresu, který se projevuje stereotypním chováním a sebemrzačením. Okusují vlastní ocasy, někdy je úplně užvýkají. Výsledkem často bývá kanibalismus a ve velkém množství je zaznamenáváno zabíjení mláďat.

  • Nejvíce celosvětově rozšířená metoda zabíjení norků je udušení: CO nebo CO2 . Lišky jsou nejčastěji zabíjeny elektrickým proudem. Elektrody napojené na baterii jsou zaraženy do tlamy a vsunuty do konečníku zvířete.

  • V roce 1994 bylo na celém světě pro svůj kožich zabito 22.615.000 norků a 3.159.000 lišek.

  • Nedávné vyšetření odhalilo, že v Rusku jsou zabíjeni mroži, tuleni a šedé velryby na krmení pro kožešinové velkofarmy. Vyšetřovatelé nalezli tyto farmy obklopené kostrami nespočetných mořských savců, sklady plné hnijícího masa z velryb, mrožů a tuleňů. V roce 1994 navštívili vyšetřovatelé WSPA velkofarmu v Rusku, která měla kapacitu 20.000 lišek a 120.000 norků. Zvířata byla krmena kusy tuleních mláďat a v lednici jich bylo 2 500.

 

Použité a doporučené materiály:
Materiál Ministerstva zemědělství ČR, 1995,
WSPA, 1995 (zkráceno)

Přeložila a zpracovala:

Ing. Dita Michalíčková

Publikováno:

Infobulletin Different Life 8/96